Marie Juliana: Čtvero ročních období

Během roku 1776 se v pražském konventu alžbětinek odehrála série hudebních aktivit, která byla iniciována společnou událostí: 50. výročí profese matky představené Marie Deodaty, která měla podle dochovaných svědectví velice vřelý vztah k hudbě. V této souvislosti byla 24. listopadu 1776 provedena gratulační kantáta (v originále nadepsaná “Operetto”), jejíž autorkou byla s největší pravděpodobností ředitelka místního kůru, sestra Marie Juliana (1719-ca 1800). 

Mirail de prez

Kultura evropského středověku je příznačná aktivitou okcitánských trubadúrů. Ve všeobecném povědomí však není rozšířen fakt, že trubadúři měli též ženské protějšky – trobairitz. Na území Okcitánie 12.-13. století tak působily ženy jako na příklad Alamanda de Castelnau, Azalais de Porcairagues, Maria de Ventadorn, Beatriz de Dia, Bieiris de Romans, Tibors, Castelloza, Garsenda de Proença, Gormonda de Monpeslier, Clara d’Anduza a další.

Morte i begli occhi

Koncem šestnáctého a počátkem sedmnáctého století se objevuje vlna nové hudby, demonstrující mimo jiné též vzrůstající autonomii a příležitosti dostupné tehdejším talentovaným ženám: hudebnicím, spisovatelkám, výtvarným umělkyním i skladatelkám, působících ve světském prostředí. Tento program se zaměřil na odkaz zejména čtyř z nich: Francesca Caccini, Settimia Caccini, Leonora Orsina a Barbara Strozzi, v kontextu jejich současníků.