La Blanche Biche
Bílá laň je mytologickým symbolem, zakořeněným hluboko v lidském podvědomí. Je spojením mezi naším a jiným světem, lovcem a jeho cílem, plodností a smrtí, světským a posvátným.
Bílá laň je mytologickým symbolem, zakořeněným hluboko v lidském podvědomí. Je spojením mezi naším a jiným světem, lovcem a jeho cílem, plodností a smrtí, světským a posvátným.
Kultura evropského středověku je příznačná aktivitou okcitánských trubadúrů. Ve všeobecném povědomí však není rozšířen fakt, že trubadúři měli též ženské protějšky – trobairitz. Na území Okcitánie 12.-13. století tak působily ženy jako na příklad Alamanda de Castelnau, Azalais de Porcairagues, Maria de Ventadorn, Beatriz de Dia, Bieiris de Romans, Tibors, Castelloza, Garsenda de Proença, Gormonda de Monpeslier, Clara d’Anduza a další.
Koncem šestnáctého a počátkem sedmnáctého století se objevuje vlna nové hudby, demonstrující mimo jiné též vzrůstající autonomii a příležitosti dostupné tehdejším talentovaným ženám: hudebnicím, spisovatelkám, výtvarným umělkyním i skladatelkám, působících ve světském prostředí. Tento program se zaměřil na odkaz zejména čtyř z nich: Francesca Caccini, Settimia Caccini, Leonora Orsina a Barbara Strozzi, v kontextu jejich současníků.
Mariánský kult je ústředním fenoménem křesťanského liturgického roku a katolické zbožnosti. Matka Kristova odedávna hrála roli milosrdné zprostředkovatelky ve vztahu věřících s Bohem, a tento vztah se dodnes promítá do řady církevních svátků, liturgie, ale též zvyků všedního dne. Mariánský kult formoval tvář lidové zbožnosti a obraznosti, podílel se na estetizaci barokní krajiny a vtisknul nový rozměr vnímání přírody, veřejného prostoru i soukromí.