Luciferův pád

lucifer

Lucifer: “pekelný had”, padlý anděl a antihrdina. V překladu znamená jeho jméno doslovně „světlonoš“ (lux = světlo, ferre = nosit). Lucifer býval podle starokřesťanské tradice nejvyšším andělem, hodností a mocí hned po Bohu, nositel jitřní hvězdy. Pro svou pýchu se ale vzbouřil a Bůh jej srazil z nebe i s anděly, kteří Lucifera následovali. Tak se stal zlým a z jeho následovníků se stali démoni.

Ten, jenž přináší mysl místem i časem nezměněnou. Duch sobě sídlem vlastním, z pekla on může nebe, z nebe peklo vytvořit.

John Milton, Ztracený ráj (1667)

Tento program přináší skladby z anglické, italské a německé duchovní hudby druhé poloviny 17. století, doprovázející texty W. Blakea, J. Miltona a generace tzv. “metafyzických básníků”, jejichž předmětem je pád Lucifera a s ním i téma bezohlednosti, zrady, prohry, arogance, pokání a spásy.

 

Texty: John Donne, George Herbert, John Milton, William Blake, ad.

Skladatelé: Henry Purcell, John Blow, Pelham Humfrey, Matthew Locke, Thobias Hume, Giacomo Carissimi.

Program pro 5 hudebníků: mezzosoprán, bas, 2 violy da gamba, basso continuo.